SK RG Prostějov

Další díl svého cyklu příběhů bych nazvala příznačně Vraždění neviňátek. Tím jsem myslím vystihla vše. Ale začněmě od začátku. V sobotu 15.3. se vypravila směsice starších žáků a dorostenců do Kolína. Tato pouliční směska měla pouze 8 hráčů a trenérku, dalo by se říct, že žádná sláva. Fotky!

Vyráželi jsme 8:35 vlakem z Protějova směr Olomouc, přestup a přímou čarou do Kolína. Myslím, že nás nebylo mnoho, kteří by z této cesty měli radost. Oprava. Nebyl nikdo, kdo by z téhle cesty měl radost. Držela nás pouze vidina medovníku v naší restauraci na náměstí. Tam také zamířily naše první kroky a zde začíná a zároveň končí ta nejvtipnější část dne. Objednali jsme si velkou várku medovníků, i já jsem byla k této zvrhlosti donucena a čekali jsme. A čekali jsme. A čekali jsme. Asi chytali včely na med nebo spíš lelky. Ať už to bylo cokoli, dělali to pomalu. Nakonec jsme se ale dočkali. Hodinu před zápasem jsme si spokojeně pochutnávali na medovníku, když vtom přišla otázka dne. Jak se jmenuje tohle ovoce?? Na talíři nám všem ležela věc podivné barvy, tvaru a chuti!! Nakonec jsme zjistili, že je to karambola, i maturanti mají až takové mezery ve vzdělání!! Tím ovšem naše dobrodružství neskončilo! Po zakousnutí se do této pavěci jsme zjistili, že chutná jako…..hlasujte v anketě, která by měla v nejbližších dnech vzniknout.(pozn. redakce: pokud nevznikne, není to moje vina a správnou odpověď se dozvíte u mě :o)).

Popojedem dál. Nacpaní až povrch jsme dorazili před halu, kde jsme pořídili skupinové foto, někteří se zde chvilku odreagovali a došli jsme až do jámy lvové. Začínat jsme měli přesně ve 13.00. Vzorně nachystaní jsme čekali ve smluvenou dobu a alespoň výrazem jsme se pokoušeli nahnat strach. Ale přišel menší zádrhel. Nikde žádný rozhodčí. Tak jsme zase čekali a čekali a čekali, ale nedočkali jsme se. Po 15 minutách přišel Ahojky, ne, to ještě nebyl ten rozhodčí, ale že ten začátek by nám teda mohl písknout. Ale ejhle, on neměl píšťalku!!Však není potřeba :o)). Po několika minutách hry dorazil Zdeny, měl i píš’talku a tak jsme tuhle kapitolu mohli uzavřít. Začala se odehrávat ale kapitola jiná, bohužel k happy endu měla dost daleko!!

1. zápas: VKC Kolín – SK RG Prostějov 41:5 (22:2)
2. zápas: VKC Kolín – SK RG Prostějov 31:2 (17:2)

Pro ty, kteří neodpadli ze židle pokračuju dál. Vypadá to hrozně, já vím. Podle našich propočtů dali v prvním zápase koš každou minutu a půl. Tak si to asi dokážete představit. Tentokrát jsem zápasy nerozdělila na dva, protože hra vypadala v obou z nich na obou stranách stejně, ale rozdělila jsem je na náš útok a obranu. V útoku, i když to tak podle skóre nevypadá, se nepatrně zlepšujeme zápas od zápasu. Dnes se šlo zlepšovat velmi těžce, ale i tak jsme se snažili naše žáky něčemu dalšímu přiučit. Snad se to povedlo. Kolín na nás nastoupil tvrdou předobranou, kterou my nedokážeme překonat. Pokoušeli jsme se o přihrávky za záda, ale v mnoha případech marně. K tomu neproměněná penalta nebo dvě a už jsme tam, kde jsme. K naší obraně – drželi jsme se od nich v takové vzdálenosti, aby neutíkali pod koš, což se většině z nás povedlo, ale jejich střelba byla téměř neomylná. Spíš až neuvěřitelná. Někteří členové naší směsky ještě bohužel neumí postavit ani zabránit asistenta a v tom byla další obrovská nevýhoda. Zdá se, že se nevýhod sešlo nějak více něž by bylo zdrávo a skóre tak rosto skoro až do nekonečna.
1. zápas – sestava a koše: Sequensová 2, Vychodilová 1, Tichý 1, Zverec 1, Borsiczká, Planičková, Kaláb, Marek
2.zápas – sestava a koše: Sequensová 2, Borsiczká, Planičková, Vychodilová, Kaláb, Marek, Tichý, Zverec

Po závěrečném hvizdu přišla sprcha, procházka Kolínem, úmorná cesta na vlak, úmorná cesta vlakem a vytoužený domov. S tímto optimistickým závěrem se s vámi loučím :o)), toť vše, HASTA LA VISTA.