SK RG Prostějov

V sobotu 21.5.2011 se naši mladší žáci stali mistry České republiky pro sezónu 2010/2011. Stalo se tak po úspěšném tažení finálovým dnem ve Znojmě. Vedle titulů mistra České republiky žáků z roku 1994 a titulu mistra České republiky dorostenců z roku 1995 je to třetí titul pro náš korfbalový klub! Titul mistra republiky si vybojovali: Francová Gabriela, Havlová Renata, Křížková Pavla, Volencová Eliška, Do Duc Duong, Hrobár Ladislav, Šnajdr Petr, Štefák Daniel, Vlachová Kristýna a Burget Ondřej.

Během sezóny 2010/2011 naši mladší žáci jen dvakrát prohráli, a to v obou svých zápasech základní části s Kolínem. Díky těmto výsledkům si děti vybojovaly druhé místo v tabulce po základní části, které jim pro finálový den zaručovalo přímý postup do semifinále v rámci finálového dne ve Znojmě. Ve Znojmě naše naděje oba své nejdůležitější zápasy sezóny vyhrály a po semifinálovém vítězství nad Znojmem 14:4 a finálovém vítězství nad Kolínem 9:7 vybojovaly zcela zaslouženě titul!

SEMIFINÁLE:
Prostějov - Znojmo 14:4 (8:2)
Sestava a koše: Havlová - 6, Francová - 2, Volencová - 2, Křížková - 1, Hrobár - 1, Šnajdr - 1, Duong, Štefák.

Se Znojmem jsme se během sezóny utkali 2x a oba zápasy jsme celkem suverénně vyhráli (15:1 a 12:3). V zápase jsme byli tedy favoritem. Věděli jsme, že na znojemské děti velmi platí pečlivá předobrana asistence. Proto instrukce pro zápas byly jednoznačné - v obraně nedovolit Znojmu stavět právě asistenta a v útoků střílet, doskakovat a proměňovat jednoznačné šance. Zápas jsme začali nervózně - není se co divit, případné vítězství by znamenalo jistotu medaile. Naštěstí po dvou nepřesných útočných snaženích se nám podařily další dva útoky a díky Renatě Havlové jsme šli do dvoubodového vedení. Po výměně útoků jsme ale udělali dvě chyby v obraně - neubránili jsme postavení asistenta Znojma - a soupeř velmi rychle srovnal na 2:2. Renča ale hrála v útoku během celého finálového dne nekompromisně a opět po dvou jejích koších jsme si vzali vedení na naši stranu a opět se točily strany útoku a obrany. Zde jsem si vzal oddechový čas a dětem velmi důrazně připomněl předzápasové instrukce pro obranu - zamezit stavění asistenta. Tento pokyn už naše děti do konce poločasu plnily do puntíku a tak náš útok dostal prostor navyšovat skóre v náš prospěch až na poločasových 8:2. Ve druhé půli nebylo nutné cokoliv na naší hře měnit a snad všichni v hale kromě mě už věděli, že o konečném vítězi tohoto duelu není pochyb. I přes pár zbytečných chyb nakonec opravdu naše děti celkem jistě vybojovaly postup do finále po výsledku 14:4 v náš prospěch.

FINÁLE:
Prostějov - Kolín 9:7 (6:2)
Sestava a koše: Havlová - 4, Volencová - 2, Francová, Křížková, Hrobár - 2, Šnajdr - 1, Štefák - 1, Duong.

Kolín byl jediný tým, se kterým jsme během sezóny nezískali ani bod, oba zápasy jsme prohráli (3:11 a 3:5). Na druhou stranu jsem věděl, že ani jeden z těchto dvou zápasů jsme nebyli v kompletní sestavě. Na finálovém dni jsme ovšem byli v plné sestavě a tak jsem byl zvědavý, jak si se silným soupeřem z Kolína poradíme. Taktiku do utkání jsme neměnili - v obraně opět "šlapat" po asistenci a v útoku střílet, vytvářet si šance po pohybu do záběhu a hlavně využívat šance. Důležitým prvkem pro vítězství bylo samozřejmě i zrychlit pohyb, a to jak v obraně, tak i v útoku. Zápas opět začal z naší stany nervózně a Kolín byl všude. Soupeř byl rychlejší a aktivnější než naše děti, i proto šel protivník do vedení 1:0. Naštěstí opět zaúřadovala kapitánka Renata Havlová a srovnala rychle na 1:1. Od toho okamžiku až do konce první půle byly naše děti k nezastavení. Po výměně stran šla do útoku naše druhá čtveřice, která odehrála velmi kvalitní a týmové utkání a jejich povedené a přesné akce nás dostaly do vedení 3:1. Za tohoto stavu si vzal soupeř oddechový čas, který ovšem nic na našem tempu nezměnil. Během oddechového času jsme si řekli, že na soupeře máme, že v kompletní sestavě je můžeme porazit, i když se nám to během sezóny nepovedlo. Poločas skončil velmi nadějně v náš prospěch 6:2. Do druhé půle nastoupil Kolín v úplně jiném tempu, než ve kterém zakončil první poločas. Kolínští nám bránili asistenci, doskakovali naše střely a v útoku pomalu dotahovali až na 7:6 v náš prospěch. Za tohoto stavu, 6 minuty před koncem utkání, vybojoval Petr Šnajdr penaltu, na jejíž exekuci byla určena Renča. Před samotnou realizací penalty si vzal trenér Kolína svůj druhý oddechový čas v zápase - velmi pravděpodobně proto, aby naši kapitánku vyvedl z koncentrace. Ovšem oddechový čas soupeře nám prospěl - děti jsme uklidnily, vysvětlili jsme jim, jak hrát po exekuci penalty v obraně a v útoku - tedy nikam nespěchat a takticky držet hru v našich rukách, aby soupeř neměl prostor pro srovnání. Důležité ovšem bylo proměnit penaltu. Tu Renča, i přes nesportovní skandování kolínských fanoušků, bezpečně proměnila. A když po výměně útoků zakončil svoji akci i velmi dobře hrající Láďa Hrobár, dostali jsme se 4 minuty před koncem do opět slibného třígólového vedení 9:6. Nyní už byly pokyny nás trenérů jasné - nikam nespěchat, hrát na jistotu! Přesto se podařilo Kolínu ještě 10 sekund před koncem utkání snížit na 9:7, ale to už bylo v době, kdy jsme se všichni radovali z historického titulu mistra České republiky!

MOJE KOMENTÁŘE:
Historie družstva a nástin plánů do budoucna
Své hodnocení začnu trošku zeširoka. Před 4 lety, kdy jsem tušil, že jako aktivní hráč už moc díru do "světa" neudělám - zvláště po zranění kolene - jsem se rozhodl zajistit pro náš klub nějakou budoucnost. A tak jsme společně z Gábou Kadlecovou začali trénovat mladé korfbalisty. Šlo o děti ve věku 8 - 12 let. A právě tehdejší nejmladší svěřenci letos dosáhli na titul mistra republiky mladších žáků. Prvotním cílem bylo děti do korfbalu "zapálit", ovšem po dvou letech trénování jsem začal cítím, že se na svět klube parta mladých hráčů, kteří by mohli něco v rámci kofbalu dokázat. Děti byly nejen šikovné, ale hlavně je hra bavila. Už loni jsme v kategorii mladších žáků sahali po zlaté medaili, ovšem soupeřem ve finále nám byl silný tým z Náchoda s velmi talentovanou hráčkou Denisou Kolářovou. Po tomto finále družstvo mladších žáků opustili 2 kluci, kteří přešli do kategorie starších žáků. Ovšem jádro loňského týmu zůstalo, a to hlavně velmi dobrá čtveřice děvčat - vždyť letos během finálového dne dala naše děvčata z našich 23 košů celkem 17! Na začátku letošní sezóny, během soustředění v Nizozemí, vyhrál tento tým turnaj své kategorie v Enschede a já jsme tušil, že i letos budeme hrát v lize prim. To se potvrdilo a děti se bez problému probojovaly do finálové dne, kde odehrály velmi kvalitně dva zápasy a zaslouženě vyhrály! I když se jedná o velký úspěch, tak pro mě to nekončí. Chci tyto děti dotáhnout až do seniorské kategorie a během této cesty věřím, že ještě nějaký podobný úspěch pro náš klub přidáme.

Naši mistři
(zde bych rád děti pochválil za jejich výkony během finálového dne, negativní stránku hodnocení si nechám na tréninky a individuální hodnocení)
Havlová Renata - kapitánka se vším všudy, vedla spoluhráče v šatně i na hřišti, v útoku nezastavitelná a při penaltách bezchybná, 10 košů mluví za vše.
Křížková Pavla - velmi bojovný výkon pro mě překvapivě hlavně na doskoku, v obraně byla naopak už bez překvapení naší nejlepší mezi děvčaty, v útoku tvořila šance pro svoji spoluhráčku Renču.
Francová Gabriela - Gabča mě moc potěšila jak odehrála finálový den, velmi dobře se pohybovala v útoku i obraně, byla rychlá a měla přehled, dala 2 důležité koše v semifinále, velmi platná byla na doskoku a dobře kombinovala s Eliškou v útoku.
Volencová Eliška - Eliška odehrála finálové zápasy velmi dobře, ostatně stejně jako celou sezónu, na doskoku se svojí výškou hrála prim a když k tomu v útoku přidala úspěšnou střelbu z dálky, ale i z dvojtaktů, tak se stala naší druhou nejlepší střelkyní dne, dala 4 koše.
Šnajdr Petr - i když se Peťa během finálového dne neprosadil příliš střelecky, tak jeho výkon byl pro tým velmi platný, vždyť vždy velmi dobře ubránil nejlepší kluky soupeřových týmů a navíc zvládal připravovat akce pro Renču, vybojoval řadu penalt, které právě Renata proměňovala.
Štefák Daniel - Dan je sice nejmladším členem našeho týmu, ale podle mě velmi talentovaným hráčem, který za poslední rok udělal asi největší posun, jeho rychlý pohyb na soupeře platí a vždy velmi pečlivě a spolehlivě ubránil nebezpečné kluky soupeřů.
Hrobár Ladislav - Láďa během dne překvapil snad nejvíc ve finále, způsob, jakým odehrál tento zápas, byl velmi dobrý, Láďa dal důležité dva koše finále, a to pro něj nevídaným způsobem, tedy rychlým průnikem na dvojtakt.
Do Duc Duong (alias Martin) - Martin hraje korfbal teprve půl roku a pokrok, který za tu dobu udělal je obrovský, o hru Martina jsem měl velkou obavu, ale nejdůležitější zápas sezóny odehrál zvláště v obraně velmi dobře a splnil tak hlavní úkol, který v týmu měl, věřím, že s námi bude dále pokračovat, protože podle mě budoucnost má.

I když jsme byli určitě všichni nervózní, tak se nám naše vystoupení povedlo na 100%. Musím smeknout před dětmi, jak se k nejdůležitějším zápasům postavily. Hrály velmi týmově. Před i během zápasů se vzájemně podporovaly, naprosto se koncentrovaly na hru a nedaly se vyvést z míry ani velmi bouřlivým prostředím v hale. Nikdo nikomu nic nevyčítal, naopak za povedenou akci se děti pochválily i mezi sebou. Oslavu u Meka si děti zasloužily a věřím, že na společném soustředění na Horní Bečvě a na Big Ill Pig na Běláku ještě něco z oslav přidáme.

Závěr
Díky všem, kteří nám drželi palce, kteří nás přijeli přímo podpořit do haly, kteří na nás třeba jen chvíli mysleli. Zvláště bych chtěl poděkovat rodičům Šnajdrovým a panu Snášelovi za pomoc s dopravou dětí na finálový den do Znojma. Velký podíl na úspěchu dětí mají i Gabriela Kadlecová, Martin Uherka a Martin Šnévajs, kteří se letos přímo podíleli na trénování těchto mládežníků. No a samozřejmě nepopiratelný podíl na tomto úspěchu mají i ostatní, kteří mně kdykoliv během těch 4 let s dětmi pomáhali - díky a slavme! :-)