SK RG Prostějov

Uplynulý víkend, tedy 15. a 16. září, se konal už 6. ročník turnaje ve slovenské Prievidze. V minulých letech byla zvykem účast našich týmů a současně týmů z Maďarska, Polska a samozřejmě domácích. Tento ročník byl výjimečný hned z několika důvodů. Jedním z nich byla neúčast Maďarů, která snížila počet týmů i odehraných zápasů. Dalším důvodem, kvůli kterému by se tento boj na padnutí a smrt dal nazvat výjimečným je, že náš klub vyslal na bojiště jenom tým dospělých, dorostenecké ani žákovské družstvo se dohromady dát nepodařilo.
AKTUALIZOVÁNO: Přibylo opravdu velmi málo fotek :-)

Odjezd byl naplánovaný na 6:00 z Prostějova, většina účastníků si tak musela nastavit budík na čas, který vzbuzuje nechuť, u některých až odpor. Náš tým ovšem nemůže odjet bez potíží a nepříjemností. Pár členů zastihla nepříjemná střevní chřipka, některé zase problémy naprosto opačné a jiní jeli s Nurofenem a Ibalginem v taškách. Naše trable ale nebraly konce. Den před odjezdem si na tréninku zranila kotník Anet Lešanská a v ten samý den nám přibyly starosti i s Terkou Sequensovu, které bylo celkově nedobře, chvílemi by se dalo říct až zle. To jsme ale ještě netušili, že ani jedna z nich se s námi na cestu nevydá a doma zůstane i Zdenda Snášel (o důvodu jeho nepřítomnosti můžete hlasovat v naší nové anketě!!). Tyhle všechny odpadlíky jsme tedy nechali u nás na Hané a vydali se k našim bratrům na Slovensko. Cesta proběhla poměrně hladce a tak jsme se kolem 9 hodiny ocitli přímo v jámě lvové, hale klubu Prievidza.

Jedno prvenství nám patřilo už od začátku, byli jsme jednoznačně nejmenší výprava. Holky jsme měli přesně 4 a kluků bylo jenom o jednoho víc. K nám se přidala ještě Gába, která byla v případě potřeby připravena plnit funkci zástupkyně trenéra, vodonošky a masérky. Posledním členem byl sám nejvyšší, náš trenér.

První zápas s Prievidzou začal v 10:00 a probíhal až překvapivě dobře vzhledem k sestavě, v jaké jsme se dostavili. V poločase jsme ale stejně prohrávali 4:6, protože někteří (obzvláště moje maličkost) neproměňovali své šance. V krátké pauze jsme se ještě plní sil a optimismu osvěžili a vyrazili jsme opět do boje. Nebudu vás napínat, zápas jsme vyhráli 10:9.

Druhý zápas, tentokrát s polskou reprezentací, nás čekal ve 14:30. Pauzu mezi zápasy si každý trávil po svém, ale nakonec všichni stejně - spánkem na tribuně, krátkým, přesto krásným. Po rozcvičení a zahřátí svalů jsme se opět dali do díla. Hra nám fungovala natolik, že jsme v poločase vedli 7:5. Vedení se nám ale udržet nepodařilo a zápas skončil 15:12 ve prospěch Poláků.

Po sprše a večeři jsme se vydali směrem k naší ubytovně, kde jsme padli za vlast okolo 22. hodiny, což by se dalo považovat za rekord týmu. Ráno jsme totiž měli nástup v 7:40 v tělocvičně, podle mě týrání, neděle je přece jenom neděle.

První zápas byl opět s domácím týmem, v poločase jsme prohrávali 3:7. Hra nebyla tak dobrá jako v sobotu a tak jsme se museli smířit s výsledkem 9:12. Únava rostla, síly docházely, optimismus odešel.

V 11:15 nás čekal poslední zápas s Polskem. Rozhýbat ztuhlá a unavená těla se zdálo naprosto nemožné, míč i koš vzbuzovaly odpor a převléct se do dresu vyžadovalo nadlidské úsilí. Nakonec jsme se překonali všichni. V prvním polovině moc košů nepadlo, v poločase jsme vedli 4:3. V druhé polovině se ale s koši rozsypal pytel a zápas začal nabírat na obrátkách. Stav byl stále vyrovnaný a o výsledku se rozhodovalo do posledních vteřin. Náš vyrovnávací koš na 13:13 padl 10 vteřin před koncem.

Celkově jsme se umístili na třetím místě, kdy jsme prohráli boj s Poláky o druhé místo na vzájemné skóre. Domů jsme si odvezli pohár, malý, ale náš.

To byl můj úvod :o)), teď hodnocení trenéra:

Přestože jsme hráli v pozměněné sestavě, tým podal velmi dobrý výkon, zejména v obraně. Útoku přece jenom chyběla jistá souhra, i když ta se až nedělní ranní zápas s Prievidzou lepšila. Ve hře se taky začínají projevovat prvky z letní připravy a toho si velmi cením. Obecně je vidět rostoucí forma hráčů našeho prvního týmu, kteří podali velmi dobré výkony, zejména střelecká forma a hlavně stoprocentní proměňování volných hodů v podání reprezentantky Lenky Faltýnkové je velkým příslibem pro novou extraligovou sezonu. O svoje místo v týmu si také výrazně řekly Jitka Šťastná a Tereza Vychodilová. Střídající mladý dorostenec Jan Tichý zahrál velmi dobře a ukázal, že má šanci vyrůst v talent prostějovského korfbalu. Myslím, že mezinárodní turnaj v Prievidzou byl dobrou tečkou za letní přípravou.