Pokračování seriálu o zapomínání věcí a jiných malérech
Vše začalo srazem v 6:10 v neděli 25.11. u hlavního nádraží v Prostějově. Na sraz dorazilo 13 mladých sportovců (Zdenda Rajtr a Hanka Kejíková jeli autem s rodiči Zdendy přímo do Moravské Třebové), jedna talentovaná, ovšem po operaci kolene se léčící, dorostenka a trenérka Gába Kadlecová a jeden naprosto nevyspalý, dobitý a kulhající trenér David Konečný (šlo o následky ani ne den starého snažení na palubovce extraligového Znojma plného reprezentantů z nedávného úspěšného MS v Brně)…
Článek o sportovních událostech tohoto žákovského turnaje naleznete zde.
Nasedli jsme do špatného vagónu!!!…nebýt bystrého postřehu Davida Lošťáka, tak jsme vesele cestovali do Olomouce známou „hanáckou střelou“ přes Senici na Hané. Děti se ptaly, co by jsme dělali, kdybychom jeli do Olomouce. Odpověď jsem raději nehledal :-).
Cesta do Moravské Třebové vlakem vede přes přestupní stanici Chornice. Zde jsme museli strávit nudných 45 minut čekání na „navazující“ spoj do Moravské Třebové. A právě po příjezdu tohoto navazujícího spoje uhodilo podruhé! Vlak přijel a byl ohlášen jako spoj do Třebové. Tak jsem zkušeně zavelel dětem, aby nastoupily. Všechny šly za mnou do vagónu (tentokrát správného). Našel jsem si své místo u okna a najednou slyším Davida Lošťáka: „Nepatří někomu takový zelený batoh, co zůstal ležet na lavičce na nádraží“. Zbystřil jsem a zároveň i zjistil jsem, že ten batoh s penězi, doklady a dresy pro žáky je můůůj!!! Ale to už jsem viděl, jak Gabča nese ten můj batoh v náruči až do vagónu, dá ho ke mně na vedlejší sedačku a s útrpným úsměvem položí otázku, zda mě může někdy s těmi dětmi pustit sama. Odpověď jsme opět raději nehledal :-) Jinak jsme do Třebové a do místní haly dorazili všichni v pořádku, a to včetně cestovatelů autem.
Cesta zpět pak byla jen nepatrnou tříhodinovou formalitou s hodinu a půl dlouhým čekáním v Chornici. Jestli čekáte nějakou další perličku, tak vás asi zklamu, neb už jsem cestou zpět přišel jen málem o bundu…paradoxně mi pomohlo velmi silné sněžení v Moravské Třebové. Takže když jsem vyšel z haly bez bundy, okamžitě jsme si uvědomil, že mi něco chybí a to něco, že jsem zapomněl v šatně na věšáku. Nuda :-)
:-D
na to se Dave nedá nic říct ... :-) Ty to snad musíš dělat schválně nebo co ...
Gábi, prosííím Tě, samotného ho nepouštěj ...
Seš dobrej. Ne, vážně,
Seš dobrej. Ne, vážně, seš prostě dobrej :))
Vyznání
Já věřím tomu, že velké dispozice jsou vyváženy jistými indispozicemi, že velké osobnosti mají své slabší stránky a že lidi jako je Dava jsou požehnáním pro všechny, protože nám připomínají, že jsme všichni jenom lidi; na jednu stranu nad tímhle článkem kroutím hlavou, na druhou stranu zvedám palec k nebi. Dave, myslím, že tohle všechno je jen projev Tvých nevšedních kvalit, což mi dává jistou naději, že to s těmi žáky společně s Gábou někam dotáhnete. (Samozřejmě za podmínky, že mezitím někde v polích nezapomeneš sám sebe ...)
P.S.: Díky za hezký začátek dne :-)
Tak jsem pochopila ....
Po přečtení Davova příspěvku jsem konečně pochopila, jak je David Lošťák velmi užitečný a nepostradatelný pro korfbalisty :-)) A nemám obavu, že by se pod jeho všetečným dohledem mohl Dava nebo snad celý žákovský oddíl někde zapomenout (a když, je tam ještě Gába).
Jinak si myslím, že oba naši trenéři žáků jsou úžasní, neskutečně trpěliví a obětaví a výsledky jejich práce na sebe nedají dlouho čekat. Účast na trénincích je stále vysoká a i přes komplikace, které toto množství přináší, jsou děti nadšené a snaží se...
Mají můj obdiv (trenéři i žáci)!
Jana M.
P.S.: Všichni naši trenéři jsou obdivuhodní a trpěliví :)
(já se ten 2-takt taky jednou naučím - časem.....pokud zůstanou hoooooooooooodně trpěliví)
Poslední komentáře
před 6 let 16 týdnů
před 6 let 19 týdnů
před 7 let 20 týdnů
před 7 let 37 týdnů
před 7 let 41 týden
před 7 let 43 týdny
před 7 let 43 týdny
před 8 let 11 týdnů
před 8 let 18 týdnů
před 8 let 19 týdnů