SK RG Prostějov

Po několikaleté odmlce, způsobené termínovou kolizí turnaje a extraligy, jsme se opět zúčastnili tradičního Mayor Cupu v Prievidzi. Seniorský tým prověřily kromě domácího celku i polský výběr a tým z Maďarska. Jak vše probíhalo a dopadlo si přečtěte v článku.

Vzhledem k příznivému času prvního utkání jsme mohli vyrazit až v sobotu krátce před osmou ranní. Cesta proběhla bez problémů, zájemci si prohlédli několik malebných městeček lehce mimo trasu a zdárně jsme se všichni sešli v City aréně.

Prvním soupeřem byl maďarský celek, složený s poměrně mladých hráčů. Ani naše (nemocemi a jinými záležitostmi) okleštěná sestava však nepatřila k nejstarším a nejzkušenějším. Základní osmičku tvořili Anet, Jíťa, Šnef a Honzík a Janča, Katka, Miňa a Lužík. Na střídání byli připraveni Barča s Vejmou a celý cirkus řídila osvědčená dvojice Šlajs - Tuček (alias Dava a Šuk). I přes občasné nepřesnosti ve hře, způsobené většinou nesehraností, jsme bez potíží dokráčeli k vítězství 18:8.

Tento výsledek nás naplnil dobrým pocitem lehkého sebeuspokojení, které si vybralo svou daň v druhém, klíčovém utkání. V něm jsme změřili síly s domácím celkem, který jsme dosud nikdy neporazili. Lehce obměněná sestava (Barča nahradila Janču) vstoupila do utkání dobře, ale postupem času jsme byli příliš nervózní a nekoncentrovaní. Rozhodčí - no, on to byl jeden člen polské výpravy, který pískat nechtěl; vůbec jsem mu nezáviděl. Neměl zkušenosti, jak se pohybovat, znalosti Pravidel obdobně, a domácí celek nás svou tvrdou (nikoliv neférovou) hrou dostal pod tlak a ujal se vedení. I když jsme po chvíli dokázali tvrdost vracet - že, předsedo :) - skóre jsme vyrovnat nedokázali. Při hrozivých 6:14 v druhé půli to vypadalo na debakl, ale pak jsme nasadili žolíka - bitkaře Vejmu. Za deset vteřin po vstupu na hřiště se zmocnil volného míče a jeho široce roztažené lokty nenechaly nikoho na pochybách, čí je míč. Od toho okamžiku jakoby domácím došly síly a střelecká přesnost. Krůček po krůčku jsme stahovali náskok a v posledních minutách sahali po vyrovnání. Žel, jeden zásah nám nakonec chyběl. Přesto jsme viděli bojovný výkon a diváci, kteří na tento zápas slušně naplnili halu, jistě dramatu nelitovali a odcházeli spokojeni po vítězství jejich celku 14:13.

Po večerní společenské účasti na párty, které se zúčastnila reprezentativní skupina zkušených matadorů, jsme už sbírali síly na boj o druhé místo. Polský výběr byl složen z hráčů, které jsme většinou znali z minulých let, takže nás příliš nepřekvapili. Lehkost našeho pohybu i přesnost střel však byla ta tam (že by v baru? :)) a Poláci nás celkem bez potíží porazili 15:11 (nebo tak nějak).

Jako takřka tradičně jsme obsadili třetí místo - klasické málem.
Když však přihlédneme k tomu, že tato sestava byla naše nejméně zkušená ze všech účastí, nemůžeme být úplně neskopojeni. Nezávazná prověrka hráčů před sezónou přinesla více odpovědí než otázek, a tak by to mělo v kvalitní přípravě být. Příště pojedeme zase a těšíme se :).

Heslo: Pediatrička