SK RG Prostějov

Poprvé v historii se nám podařilo vybojovat vítězství na hřišti Kolína. Zápasy se ovšem odehrávaly v hale v Kostelci nad Černými Lesy, neb kolínský domácí stánek je poněkud menší, než pravidla dovolují. O celém dění nedělního odpoledne si dovolím napsat velmi subjektivní a místy možná nepřesný článek. Na výsledku to však nic nezmění :).

Deštivý den nám ještě před odjezdem připravil nepříjemnou událost - Miňa při cestě ze Znojma okusil pevnost svodidel. Nutno dodat, že svodidla na rozdíl od našeho předsedy nevydržela a potupně se odebrala do příkopu. Naštěstí si Miňa odnesl asi jen překvapení spojené s leknutím a vzpomínku na celý život.
Po krátkém vyřešení, kdo jiný vezme auto na cestu, se celá výprava vydala na cestu a do Kostelce dorazila bez potíží i s oběma rozhodčími.

VKC Kolín - SK RG Prostějov 19:18 (8:8)

V úvodu utkání se nám podařilo získat mírný, chvílemi až tříbodový náskok. Za tohoto stavu se ukázala naše taktická nevyspělost - místo toho, abychom hráli v klidu a opírali se o kvalitní doskok, úplně jsme změnili způsob hry a sami se připravovali o míče špatnou organizací hry. Kolín naopak útoky zjednodušil a do poločasu se oba týmy odebraly za smírného stavu. V druhé půli pokračovala obě družstva ve stejném stylu, jak na konci prvního poločasu. Kolín však většinou o jeden až dva body vedl, nám se dařilo tuto ztrátu jen vyrovnávat. Ke konci, kdy se projevovala naše lepší fyzická připravenost, jsme nedokázali přesně zamířit ze střelby a do dvojtaktů nás soupeř prakticky nepouštěl. Pár minut před koncem jsme spálili obrovskou šanci na vyrovnání stavu a vzápětí ihned inkasovali na 17:19. Nic než snížení jsme už nedokázali.

Sestava a koše:
Bednář 6, Lešanská 3, Sequensová 2, Snášel 2 - Koldová (35.min Šťastná), Nasadilová 2, Šnévajs 2, Tichý 1 (45.min Uherka)

VKC Kolín - SK RG Prostějov 17:20 (10:10)

Na lavičce jsme se shodli již po pár vteřinách, že tento zápas bude úplně jiný. Byl, naštěstí ne tak, jaké byly naše pesimistické vize. V druhém utkání domácí od začátku tahali za delší konec a my jsme jen vyrovnávali skóre. Ani jednou však nebyl rozdíl větší, než dva body. Bohužel jsme několik prvních košů soupeři darovali lacinými chybami a sami se na koše napracovali. V druhém poločasu však byl ještě výraznější rozdíl ve fyzických silách obou týmů v náš prospěch. Navíc s narůstající únavou jsme také zjednodušili hru na styl střelba + doskok a jen reagovali na obranné chyby soupeře. Pět minut před koncem jsme odskočili na dvoubodový rozdíl a čas náhle běžel strašně pomalu. (Zde si dovolím malou odbočku: Soupeři naopak čas ubíhal neuvěřitelně rychle, což je jen potvrzení teorie relativity - různí pozorovatelé mohou stejnou skutečnost vnímat diametrálně odlišně.) Já osobně jsem uvěřil ve vítězství až v okamžiku, kdy Sekvička zasadila Kolínu dvacátý úder a hodiny ukazovaly necelou minutu do konce. Pak už jen okamžiky euforie a čistokrevné radosti, potřesení rukou s protihráči i rozhodčími a telefonát Miňovi a tři body byly definitivně naše!

Sestava a koše:
Bednář 2, Lešanská 3, Sequensová 4, Snášel - Koldová (31.min Šťastná 1), Nasadilová 1, Šnévajs 6, Tichý 2 (41.min Uherka 1)

Obě utkání byla velmi vyrovnaná a výsledky mohly být klidně opačné, nebo mohly body zůstat jen jednomu týmu. I přes několikaminutové úseky nepřesností na obou stranách byly k vidění kvalitní zápasy na extraligové úrovni, které vždy vyhrál mírně štastnější celek.
Z pohledu osoby, která většinu obou zápasů strávila na lavičce, bych si dovolil vyzdvihnout velmi dobrý kolektivní výkon (samozřejmě jsme dělali i chyby, ale nebudeme dalším soupeřům napovídat, že áno). V obou utkáních výborný výkon Sekvy - v prvním zápase dokázala vymazat na doskoku o půl hlavy větší protihráčku a získat spustu míčů a v druhém nás držela na dostřel přesnými zásahy z dálky. Další jmenovaný je Šnef, který, když bude víc střílet a míň běhat, bude dvakrát nebezpečnější, než je teď (a to znamená hodně hodně). I když si každý vybral svou malou chvilku neúspěchu, byl vidět další vzestup kvality hry v obraně i útoku. No, a nebýt toho, že se ta stará lama na konci prvního utkání tak tragicky minula, mohli jsme mít víc bodů. Za trest jsem si nedal po večeři čokoládu!